Klobouk dolů před autorem-nedovedu si představit jak bych sám reagoval v podobné situaci!....

Jinak bych apeloval na všechny autoškoly a asi bych i uzákonil, aby hodně drsné obrázky z nehod-rozsekaná auta v autoškolách při výcviku nových řidičů povinně ukazovali! Třeba by si mladí "nesmrtelní letci" uvědomili, že i v drahém autě svého tatínka můžou dopadnout podobně.....Bohužel platí, že POTOM se divit a čumět, co jsem způsobil je už pozdě....

ne, díky. Opravdu to k opatrnosti nepotřebuji - a mladým lidem obecně je to nanic. Mladý člověk si smrt ve většině nepřipouští, není to pro něj hrozba.

Jste fakt sekac, mate muj obdiv. Kazdy by to nedokazal 

Klobouk dolů..

Klobouk dolů. Udělal jste maximum bez pochyb. Že nejste otrlý. Bylo to poprvé. Taky jsem nedokázal dát umělé dýchání. Naštěstí to nešlo a musel jsem to vyřešit jinak. A do teď si nejsem jistej, jestli bych to, kdyby nedej bůh musel, překonal. Já, s diplomem doktora Bolíta. Ale, byly kdysi takové dejchací roušky. Třeba by to řešilo situaci.

Tři věci:

1) četl jsem, před spaním, mráz mi běhá po zádech... velmi realisticky popsáno, ufff

2) hluboká poklona za Vaši reakci

3) NECHÁPU, vážně nechápu, že dost příspěvků v diskuzi, které mít mínus prostě nemohou mají těch mínusů jeden i více...?

To je nějaká deviace, klikání mínusů všem...

Tak tento článek si karmu doopravdy zaslouží

Napsat tenhle článek, bylo určitě správné rozhodnutí. Bohužel je takových článků právě u nás (v ČR) více než potřeba! Jezdí se u nás moc divoce, neurvale, bezohledně...

Snad tedy aspoň některé řidiče tyto řádky osloví a budou se za volantem ode dneška chovat trochu opatrněji, snad budou používat víc rozum. - Díky!

Jen jedna poznámka - hlavu nikdy nepodkládáme.

Zavírá to dýchací cesty.

Cpali mi to do hlavy při přípravě na řiidičák, zbroják i vůdce malého plavidla. I známí vojáci.

Nelze se připravit. Alespoň ne na to "poprvé". Vždycky mi vadila u podobných situací ta horda tlachajících čumilů. Ale ne každý je schopen nějaké smysluplné reakce. Když jsem se ocitla poprvé u nehody, nevěděla jsem jestli se nesložím, když ve tmě třeba nahmatám neúplné tělo. Ta moje první nehoda dopadla šťastně. Paní, kterou srazil vlak spadla mezi koleje a utrpěla jen několik boulí a odřenin.

Za článek karma.

Tedy všechna čest - sám jsem absolventem několika kurzů první pomoci (u červeného kříže - člověk musí být připraven),ale do podobné situace jsem se naštěstí nikdy nedostal (opravdu nevím jestli bych nepanikařil) - zatím jsem se jen přichomítl ke zraněnému houbaři v lese kterému si udělal dost nepěknou zlomeninu nohy v dost těžkém terénu- spolu s kamarádem jsem ho donesly k silnici kde už ho jeho dcera odvezla do nemocnice.

Věřte si. Nezpanikařil. na to není čas. Když jste byl schopen absolvovat nějaký kurz, jste vnitřně rozhodnutý pomoci v nouzi. Na paniku už Vám nezbude prostor. Na únavu a šok ano, ale až po té, co "dílo" předáte. Dřív ne. I tak je dobré s tím počítat a bnelézt třeba hned za volant (když to jde).